Základní a Mateřská škola Ostrava-Krásné Pole
Návštěva dětského stacionáře
V pátek 14.12.12 navštívili žáci 9.třídy společně s paní učitelkou Silvií Hašovou Dětský rehabilitační stacionář v Porubě. Žáci měli připravené krátké vystoupení pro tyto postižené děti předškolního věku. Součástí návštěvy bylo i seznámení s chodem stacionáře, kdy naši deváťáci tak mohli poprvé v životě přijít do osobního kontaktu s fyzicky a mnohdy psychicky postiženými dětmi. Tato vánoční návštěva všem udělala velkou radost, jako malou pozornost naše škola věnovala peněžní dar a vánoční přáníčka.
Postřehy žáků:
Naše třída navštívila Dětský rehabilitační stacionář v Porubě. Připravili jsme si program a poté jsme si s nimi hráli, myslím že všechny děti byly rádi za naši návštěvu. Děti vypadaly šťastně i přes vše, čím si museli projít a co je teprve čeká. Odpoledne jsme odcházeli zpět do školy se smíšenými pocity. Ve spolupráci se školou jsme jim přispěli ve výši 1700,- Kč.
Dominik Namyslo
V předvánočním čase naše třída navštívila rehabilitační stacionář v Porubě. Vyrazili jsme s cílem udělat radost dětem, které tento stacionář navštěvují. S naší paní učitelkou jsme si připravili taneční vystoupení a hru na klavír. Dětem se vystoupení líbila a my jsme měli radost, že jsme je mohli potěšit. Celé dopoledne jsme si s dětmi hráli a zpívali. Prohlédli jsme si zázemí stacionáře a obdivovali hodné sestřičky. Na závěr jsme dětem rozdali vánoční přáníčka a sponzorský dar.
Stanislav Výtisk
Dne 14.12. jsme navšivili se třídou dětský rehabilitační stacionář v Porubě, připravila jsem si pro ně přestavení. A potom jsme se rozdělili do skupin a šli si s dětmi hrát, myslím si, že byli rády. Já jsem si hrála s Honzíkem. Měla jsem divný pocit, když jsem viděla, jak tam leží a nemůže se skoro hýbat.
Dominika Sedláčková
V pátek 14. prosince jsem se svojí třídou navštívila stacionář, kde si naše třída připravila krátké vystoupení pro postižené děti. Stačilo mi jedno setkání, kdy jsem si uvědomila, že zdraví je důležité a někteří lidé si toho vůbec neváží, dokud nepřijdou do styku s těmito dětmi. Tyto děti vlastně vůbec nevnímají své okolí a jsou uzavřené do svého světa, odkud není úniku. Díky rodičům a vytrvalým sestřičkám se podaří dítě naučit základním věcem pro život důležité. Např. jak se umět sám obléci a najíst se. Z mého pohledu není vůbec lehké pracovat s takovými dětmi, a proto obdivuji sestřičky i jejich rodiče, kteří se o ně starají a ve svém srdci se bijí se skutečností, že zrovna jejich dítě je postižené a ostatní děti známých jsou zdravé. Když jsme odcházeli u mě převládl dobrý pocit, že jsme udělali dobročinnou činnost a přispěli jsme na tyto děti každý ze třídy padesát korun. Doufám, že tento příspěvek z naší třídy se dobře využije a poskytne dětem lepší prostředí.
Simona Czudková
Základní škola a Mateřská škola Ostrava-Krásné Pole © 2010 - 2024
Poslední aktualizace: 21. 4. 2024